Vyraž do Paříže !!!
jak to začalo...
S kamarádkou jsme dostaly nabídku pracovat o letních prázdninách v Paříži jako obsluha v restauraci. A protože ani jedna z nás ještě žádné pořádné letní plány neměla, chytily jsme tuhle šanci za pačesy a za pár dní už jely. V autobuse jsme nejen spřádaly plány, kam všude se podíváme, ale protože jsme obě tak trošku "úchylný" na módní trendy, byly jsme zvědavé, jak vypadají hity, co se nosí přímo v módní mecce. A taky jsme doufaly, že si nějaký báječný hadříčky přivezeme a ještě chytíme "francouzskej šmrnc"!
Když jsme ale vylezly z autobusu a čekaly na odvoz, nestačily jsme se divit! Holky, které kolem nás chodily, nevypadaly ani trošku jako ty krásné modelky, co se usmívají na stránkách časopisů a plakátů! Byly oblečené úplně stejně "normálně" jako lidi v ČR! To jsme ani nemusely jezdit do Paříže, myslely jsme si a modlily se, aby to v centru bylo lepší. Za chvíli nás čekal šok číslo dvě: "naše" restaurace! Šíleně starý dům, který už 300 let hostí obyvatele Paříže, se ani omylem nepodobal tomu, co jsme si malovaly ve svých snech. Ale netrvalo dlouho a to, co nás ze začátku totálně šokovalo, jsme si zamilovaly. Po pár dnech jsme začaly obdivovat Pařížanky a jejich nenapodobitelnou přirozenost. Většina z nich si vůbec nemění barvu vlasů ani se nijak nápadně nelíčí. Přesto je z jejich výrazu ve tváři cítit naprostá jistota a spokojenost s tím, jak vypadají. Klidně si na sebe vezmou vytahaný džíny a úplně obyčejný tričko a jen to doplní trendovou kabelkou nebo super botičkami. Výsledek stojí za to! A vůbec - v "naší" restauraci, která, což jsme původně vůbec netušily, leží v jedné z nejbohatších okrajových čtvrtí Paříže, bylo na co se koukat! Přicházely sem pravé šarmantní Francouzky a my jen mohly oči nechat na skvělých kabelkách od Luise Vuittona, Dolce&Gabbany a dalších módních es.
francouzští milovníci
Ovšem my a naše oblečení - to byl menší problém. Francouzi jsou totiž neuvěřitelní konzervativci. Jistě si každý vzpomene, jak bylo loňské léto horké. Lidé svlékali, co mohli, avšak ne u nás v restauraci. Tam jsme musely mít halenku zapnutou pěkně až ke krku a přes ni ještě ne zrovna tenkou vestičku, jakou nosil celý personál. A běda, kdyby nám náhodou někde vykouklo třeba jen ramínko od podprsenky! To by naši zaměstnavatelé ani hosté asi nepřežili! Takže když jsme vyrazily do města a oblékly se do přiléhavých triček s výstřihy a do sukýnek, které obepínaly naše "slovanské" boky, mohli si Francouzi oči vykoukat. A to doslova! Všude se kolem nás motali a vyzvídali, odkud jsme. Jenže navázat s někým ve Francii kontakt, pokud neumíte francouzsky, je další potíž. Jsou tak strašně hrdí na svůj jazyk, že je jiná řeč téměř nezajímá. Trošku anglicky umějí všichni, ale jsou líní mluvit, nebo nechtějí. U nás v restauraci se nakonec přece jen našlo pár kuchařů, kteří kvůli nám své znalosti angličtiny oprášili. A jen tak mimochodem - nechci urazit české kluky, ale řekla bych, že Francouzi jsou opravdoví milovníci. Se vším všudy!
francouzi a jídlo
Ještě jedna věc nás trochu zarazila: jak ve Francii všichni strašně moc kouří! Holky i kluci. Neviděla jsem nikoho do třiceti let, kdo by si alespoň párkrát denně nezapálil. Ale jinak jsou tam všichni miloučký, přátelský a strašně moc v pohodě. A taky hrozně štíhlí! Možná je to tím, jak neuvěřitelně pomalu a dlouho si vychutnávají každé sousto. Fakt nás bavilo pozorovat ty rodinky, zamilované páry a byznysmeny na obchodních schůzkách, jak baští 4 - 5 hodin svůj oběd nebo večeři o osmi chodech a vůbec je nezajímá, co je to čas! Shrnuto a podtrženo - Paříž mě zkrátka nadchla a v každém případě se tam vrátím. Začala jsem se učit francouzsky a v příštích pár letech bych se tam moc moc chtěla dostat na stáž. Protože já MILUJU PAŘÍŽ!!!